Byl dům č. p. 24. Zelený dům. Kazaverda*. Bydleli v něm umělci z celého světa. Malířka a saxofonistka z Alžíru, žongléřka a harmonikářka z Finska, kouzelník a malíř z Francie… Samí usměvaví a pracovití lidé. Ano, začalo to jako pohádka.

Na jihu Řecka, přesněji na východním pobřeží Peloponéského poloostrova, v oblasti zvané Arkádie, v údolí řeky Dafnon pod hradbou vápencových skal najdete městečko Leonidio. Navštívili jsme ho, protože nás zlákaly články o skvělém lezení na sportovně zajištěné skále, ale vůbec jsme netušili, co dalšího nám tato oblast

Vrtalo nám to hlavou hodně dlouho. Jak si pochutnat na opunciích a přitom se nepopíchat?

Nemyslím ty ze supermarketu, u těch je to jednoduché. Vyndáte je z polystyrenové vaničky, rozkrojíte a vydlabete lžičkou. Případně oloupete, pokud nejsou úplně zralé. Což většinou nejsou.

Když cesty začínají na jaře s teplotami léta, je pořád na co koukat. V Itálii a Francii jsme se nemohli vynadívat na kvetoucí keře a stromy. Jejich květy mají čarokrásné tvary i barvy a opojné vůně nás provázejí celým dnem.
Každý týden objevujeme něco nového, rostlinu s květem v květu, kalichy, hrozny, malinké kytičky i květy s rozměrem kola

- domek na čtyřech nožkách. Na pobřeží Asturie jsme jich potkali stovky. Někde dokonce jejich malé makety zdobí předzahrádky, jsou součástí reklamních poutačů před restauracemi nebo slouží jako psí bouda.