Ona po střechu naložená dodávka popravdě zas tak moc rychle nejde, ani když je pedál sešlápnutý až k podlaze. Takže nás ze severních Čech na jih k obci Červená nad Vltavou nežene ani tak rychlost auta, jako spíš nadšení a očekávání. Kromě lezení na Rovišti je naší hlavní zastávkou jedinečný kamenný most nad Orlickou přehradou. Máme lana, háky, závory. Ne, ty ne. Už jen highline a akrobatickou šálu.
Kde se tady vzal a bude tu ještě?
Tenhle železniční most, to je 940 tun železa, 329 tisíc nýtů a dva obrovské kamenné pilíře. Na české poměry uprostřed divočiny (čili kousek stranou od nějakého města) se tyčí nad hladinou Orlické přehrady. Stojí tu od roku 1889 a kdysi byl druhým nejvyšším mostem v Rakousku hned za mostem Trisana v Alpách. To byla ještě Vltava bez přehrady a hladina vody byla o kus níž. I tak z něj dneska budete koukat do hloubky padesáti metrů. Pod samotnou mostovkou, po které vede jednokolejná trať z Tábora do Písku, je úžasná kovová konstrukce. Vlaky tu sice ještě jezdí, ale jen osobáčky a sníženou rychlostí, protože konstrukce mostu už není v dobrém stavu. Správa železnic plánuje stavbu nového mostu někde vedle a osud původního je asi zpečetěný. Je pravděpodobné, že bude nakonec po dostavění nového mostu zbourán. O tak velkou a na údržbu náročnou starou stavbu, na které by mohla být maximálně cyklostezka a cesta pro pěší, totiž nikdo moc nestojí. A i když byl kdysi most zapsaný mezi kulturní památky, nakonec byl vyškrtnutý, takže jeho zbourání nic nebrání.
Co si ještě stihnout užít v Červené
I když jsme si s sebou vezli vybavení na napnutí highline, nakonec jsme žádnou možnost nenašli. Skály a stromy jsou o docela velký kus níž, než je konstrukce mostu, a lajna by byla hodně do kopce. Tenhle projekt jsme museli vzdát. Třeba za to může i nedostatek zkušenosti a je klidně možné, že tu nějaké řešení je, jen jsme na něj nepřišli.
Most je ale naprosto ideální i pro realizaci všech možných houpaček. Asi největší se dá napnout mezi pilíři. Skáče se pak z vršku pilíře a lano je ukotvené na spodku konstrukce uprostřed. Na místě je velký řetěz od nějakých skokanů. My jsme si napnuli houpačku z mostní konstrukce na skály na břehu. Skalní bloky tady tvoří dokonalý, snadno dostupný exit. Druhé lano, které jsme skokanovi hodili, a kladkostroj nám ho pomohly snadno dostat zpátky na skálu. Začali jsme opatrně, ale nakonec došlo i na skoky pozadu, salta a různé krkolomné odrazy od skály. Další možností, jak si užít na mostě vertikální zábavu je slaňování a lezení po kamenných pilířích. Každý si může najít lehčí i těžší cesty. Jistit se dá shora za konstrukci.
Jestli a jak dlouho tu most ještě bude stát je ve hvězdách. Takže raději sešlápněte plyn až k podlaze a na zelenou dojeďte na Červenou.
{tab title="Info" color_inactive_handles="true" outline_handles="true" outline_content="true"}
Dojet k mostu můžete autem z vesnice Jetetické samoty. Cesta je asfaltová a k mostu se dostanete po kraji louky. Na odbočce ve vesnici je zákaz vjezdu s vyjímkou pro dopravní obsluhu, takže záleží na každém, jestli to riskne. Cesta po kraji louky je lehce vyježděná, a když se tam nebude konat žádné offroad rodeo a všichni tam zvládneme udržet pořádek, snad to nikomu nebude vadit. Pěšky se sem dostanete po červené turistické značce z dva kilometry vzdáleného nádraží. Spát se dá přímo pod mostem, případně ve starém drážním domku hned vedle. Je tu i ohniště.
{/tabs}