Domek ze slámy

Domek ze slámy, tedy Slamák nebo spíš Slamáček (s ohledem na jeho velikost) je projektem, který nám pomohl vyřešit problém bydlení. Ze začátku to byl sen o prostoru, který by nám vyhovoval, o bydlení s minimálními náklady, o realizaci vlastních nápadů. Ze všeho možného nakonec vykrystalizoval náčrtek na milimetrovém papíře a my jsme bez jakýchkoli zkušeností, zato s notnou dávkou odhodlání, začali tenhle bláznivý sen realizovat. Tady je výsledek.

Náš domek tvoří jedna velká místnost s komínem uprostřed. O komín se opírají střešní trámy. Obvodová stěna domku má výšku asi 2 metry a ve středu je místnost vysoká asi 3,5 metru. Přibližně na jedné čtvrtině plochy místnosti je patro na spaní.

Ač je plocha domku poměrně malá, absence rohů dává možnost jí dokonale využít. Je to jedna z příjemných vlastností kruhové stavby. I pocitově působí kruhová místnost volnějším a prostornějším dojmem než čtverce nebo obdélníky.
Kruh se dá rozdělit na jednotlivé části (výseče). Tak u nás vznikla kuchyně, obývací část na prosklené jižní straně, pracovna s psacím a šicím strojem, šatna. To vše po obvodu místnosti bez nějakých omezujících příček, které by tříštily celkový prostor.

Pár údajů

Popis: kruh o průměru 4 m, výška stěn na obvodu 2 m + 0,2 až 1 m nad terénem, výška ve středu 3,5 m, průmer stěny 0,5

Použité materiály: dřevo, slaměné balíky, cihly (komín), vápenocementová omítka, kanadský šindel, betonové železniční pražce (podezdívka), izolační skla

Doba stavby: cca 10 měsíců ve dvou lidech s delší zimní přestávkou

Náklady: cca 70 tis. (50 tis. material, 20 tis. doprava)

Slamák na fotkách

Jak se vlastně staví ze slámy

Pro náš domek jsme zvolili stavbu s dřevěnou konstrukcí, kdy vznikne nejprve celá kostra z trámů, střecha i s krytinou a balíky pak tvoří vlastní výplň stěny. Sláma je tak rovnou v suchu pod střechou a netvoří nosnou část stavby.
Druhá možnost je právě postup, kdy samotná stěna z balíků tvoří nosnou část stavby, na které sedí celá střecha. Myslím ale, že je to technicky náročnější varianta.

V konstrukci je třeba udělat dřevěné překlady pro vsazení dveří a oken.

Samotná práce s balíky slámy není nijak zvlášť složitá. Pokud potřebujete balík přepůlit, použijte dlouhou jehlu vyrobenou z tuhého drátu. Do balíku navlékněte nové provázky, zavažte a původní provázky přeřízněte. V samotné stěně jsme pak balíky stavěli podobně jako tvárnice, pomocí dřevěných kotev je připevnili k dřevěné konstrukci domku a celou stěnu obalili rabicovým pletivem, aby na ní držela omítka.

Co se týče finančních nákladů na stavbu, balíky slámy zlevní celou stavbu jen částečně. Důležité jsou ceny dalších použitých materiálů i technika samotné stavby. My jsme na konstrukci použili sloupy ze zrušené chmelnice. Stály zlomek ceny stavebních trámů. Konstrukci jsme spojili pomocí tesařských čepů bez použití kovu, který by celou stavbu prodražil. Komín jsme postavili z cihel třetí jakosti, které v cihelně prodávali jako zmetky, protože je v peci příliš přepálili. Byly perfektně tvrdé a křehké, prostě ideální komínovky. Prkna jsme používali z darované staré podlahy a nebo kupovali levné zbytkové řezivo a krajinky. Veškerá práce byla naše a tak nás nestála ani korunu.

Postup stavby - pro inspiraci

Z železničních betonových pražců a betonových sloupků jsme vytvořili podezdívku, která vyrovnala terén. Domek je tak lehce nad úrovní a spodek může větrat.
Postavili jsme komín, který tvoří středový nosný prvek konstrukce.
Vztyčili jsme dřevěnou konstrukci a střechu pobili prkny.
Na střechu jsme položili kanadský šindel. Podlahu jsme podbili krajinami a připravili podklad budoucí stěny.
Konstrukci jsme vyplnili balíky slámy. Stěnu obalili rabicovým pletivem. Zasadili jsme dveře a okno.
Přišla zima a mrzlo, takže nebylo možné dělat omítky. Pomalu jsme dokončovali vnitřní dřevěnou podlahu, pod kterou přišla jako izolace opět sláma. Stěny zvenku zůstaly zakryty igelitem.
S příchodem jara jsme se pustili do vniřních omítek. Na slámu obalenou rabicovým pletivem se nejdřív naházela základní vrstva řídké omítky. Druhou a třetí vrstvu jsme pak nanášeli a uhlazovali rukama.
Jednou z posledních fází stavby bylo osadit skla do proskleného jihu. Dokončit podlahy a snížený podhled.
Finále pak znamenalo nahodit stěny zvenku. Opět ručním nanášením omítky. A natřít stěnu venkovní fasádní barvou.
A bylo hotovo.

Rozhovor pro časopis Duhovka

( Duhovka - hip občasník č. 8 vyšlo v létě 2003)

Odkud jste ziskali informace o tzv. slamene architekture?

Co je na dome ze slamy tak vyjimecneho, ze jste mu dali prednost pred tzv.normalnim obydlim?

Od kdy vlastne zacali lide pouzivat slamu jako zakladni stavebni material (treba i v jinych kulturach)?

Co vsechno by mel clovek vedet, pokud chce v takovem dome zit?

Po nedavnych povodnich se doslova rozmocila spousta domu z tzv. veprovic, coz je smes slamy, trusu a hliny - asi kazdeho napadne, ze slameny dum neni odolny proti zivlum. Co s tim?

Kdyz se rekne "dum ze slamy" vybavi se lidem hlinena podlaha, dvere zatazene kuzi a okna zabednena voskovanym papirem. Pokud ale vime, vam se podarilo skloubit civilizaci s prirodou (viz. vase high-tech okna) - muzete to nejak priblizit?

Prumerna evropska rodina ma jedno dite a spoustu starosti, aby mu zajistila veskere "standarty". Vy mate deti tri a zijete veskrze nestandardne. Co se musi s lidmi odehrat, aby zili natolik "jinak"?

Vase obydli ma jeste jednu zvlastnost: ma kruhovy pudorys. Proc zrovna kruh?

Protoze se nám to líbí. Není to nic významného.

Na zaver socialni otazka: jak reaguje okoli (nemyslime rodinne) na slameny dum?